Nikdo není sám

A pak, když jsem to nejméně čekal, ozval se třetí hlas.
"Sofistikace této neoliberální téze je anticipace definitivní stagnace projekce fatalismu libertas animae!"
Druhý hlas reagoval až po chvíli, když jsem silně potáhl z balené cigarety.
"Si myslím, že si řek pičovinu."
Třetí hlas chtěl kontrovat, ale nějak nemohl najít slovo, kterým začít.
Naznačil jsem mu:
"Označ ho za monofobika, stejně inklinuje k unionizmu s tou, no..."
Třetí hlas dodal:
"Objektová katexe?"
Druhý hlas se bránil tak rychle, jak mohl.
Pomalu.
"To jako, jako že si ho honím?"
Třetí hlas se projevil jako silný vzdech a vrčení.
"Dement!"
Vyplivl nadávku třetí hlas.
Druhý hlas se začal smát.
A první hlas? Ten patřil mě, když jsem si říkal:
"Dobrá tráva. Chceš ještě?"
A podal jsem špeka sám sobě, protože všichni byli jen mou projekcí.
Zhulenou životem.