Publikováno: 1. 8. 2021 | Autor: Jakub

Spal

Já ... bych spal.
Co bych dal, kdyby spánku dopřáno mi bylo nyní.
To bych bral!
Teď bych se smál, kdyby všichni byli takto líní.
Já bych spal!

Vše bych tomu dal...
Tmu bych bral, při zavřených očích. A snít!
Moc bych se smál. :)
To kdybych spal... a sny o snech mohl mít.
Já, teď! Bych spal.

Každou volnou chvíli snů bych bral,
každému a pak bych se tiše smál. Jak já vyhrál!
To kdybych už konečně... zase spal.
Já bych už.. do háje! Opravdu spal! Ne si hrál.
Kusy kusů sna bych za to teď dal.

Já a sny, kde nikdy jsem se nebál, jen se smál.
Já bych spal.
Kdyby to šlo, abych mohl, na chvíli, bych spal.
Teď snu já dal.
A snový král si vědomí mého stále bral a bral.

Já ne spal.
Ty ne spal.
Ale co dal?
Co si vzal?
Či se jen smál?

Spal.
Konečně král snů ti snu klidného dal.
Neklidu tvého mocného si za to pouze vzal.
Pak se smál?
Ne, jen tiše vedle tebe sám snový král spal.

Srpen 2021, Ostrava
Korektura – Macík


 

Tagy: 2021, Ane, poezie, spal

Komentáře

Příspěvek zatím nikdo nekomentoval.

Přidejte komentář