Publikováno: 3. 4. 2024 | Autor: Jakub

Copak, chceš taky?

Chci, ne potřebuji,
chci a pochybuji,
chci a miluji.
Chci.
Chci se. Líbat!
Dopaminový feťák, šlapající za pěťák, v noci, pod mostem vžitým zvyklostem
a slepé nutkání se.
Líbat!
Elektrizující čas, při semknutí řas, kdy rty se dotknou a pak se tisknou
a tisknou a tisknou se. Líbají!
První dávky dopaminu, jenž již zlehka pominu. Chci zakusit tvých rtů, duši klidně prodat čertu.
Zhatit vše co mám za. Líbání!
DHEA a k tomu FEA, narkomanova odysea, končící smrtí mozkovou, tíživou a bez-polibkovou.
Proto povstaňme! Útok! Za líbání!
Ty! neváhej a Líbej! Předsudkům se vyhýbej a ukojení nutkání svého klidně líbej i ty jeho!
Líbej, dokud můžeš. Líbej!
Líbat je anti - istické Líbat není sexistické Líbat není rasistické Líbat není politické. Líbat není homofóbní Líbat není staromódní Líbat není klišé Líbat není přetékající číše Líbat není bez motýlků v břiše Líbat není konečné a líbat je skutečné.
Dopaminový feťák dožadující se. Polibků!
Tuto báseň však nelze, při polibcích diverze, recitovat bez podezření, kdy dojde k políbení.
Líbej ji a jeho a to i ono! Líbej mne,
dopaminového feťáka aplikujícího si dávku.
Líbáním. 


Březen 2023, Ostrava
něco jsem chtěl, ale už jsem zapomněl co. No, snad si vzpomenu.
P.S.: Už vím, nevzal jsem si ranní dávku polibků od milovaných, to zas bude den. =)

Komentáře

Příspěvek zatím nikdo nekomentoval.

Přidejte komentář