Bezesná noc

Noc jako každá jiná za posledních pár měsícu. Beze spánku, bez energie.
Nemůžu ani usnout ani být bdělý, jsem v neustálém cyklu usínání a probouzení.
Dnešní ráno bylo však jiné. Nemohl jsem spát tak jsem šel do práce brzo.
Nebe bylo šedé, ale bez kapky deště. Ujala se mně z ničeho nic nostalgie a pocit, co jsem nezažil už hodně
dlouho. Vnitřní klid.

Najednou jsem nebyl ve stresu z každodenní rutiny, ani jsem se nerozčiloval nad stavem dnešního světa.
Byl to pocit prázdnoty, ale zároveň potěšení ze života, který jsem velmi dlouho nezažil.
Šel jsem po ulici a jen vzpomínal na své dětství. Byl to divný pocit déjà vu, takový, který jsem nikdy
nezažil.

Po velmi dlouhé době jsem měl možnost si oddechnout a žít v daném momentu.
Bez stresu z budoucnosti nebo smutku z minulosti.
Byl to nádherný pocit, který bych chtěl prožívat každý den, ale má mysl mi to nedovoluje.
Nevím, jestli to bylo kvůli únavy nebo něčeho jiného... ale v tom momentu jsem byl jiný člověk.