Vílí sen

Za večera při měsíčku 
na tichoulinkou písničku 
malá víla tancovala 
a stále se usmívala.

Když víla se roztočí 
a do výšky vyskočí,
šaty z mlhy zavlají 
až kapky rosy létají! 

Na paloučku v lesíku, 
kde víly tančí ze zvyku,
chodí Panové se dívat 
o dotecích tiše snívat. 

Dotýkat se možné není! 
Způsobí to pozdvižení, 
když to zkusí někdo cizí! 
Puf! A víla hnedka zmizí. 

Co to šimrá na líčku 
a budí spící Emičku? 
Copak se ti dneska zdálo? 
Krásně se mi tancovalo!
 

Únor 2023, Ostrava
Dceru čeká recitační soutěž a nemůže najít vhodnou báseň.
Tak jsem ji jednu napsal – zadání jsem nesplnil, místo jednorožce jsou tam Panové.
Ale snad bude úspěšná.

Panové – mn. číslo od ř. Πάν – bůh lesa. O jeho tragické lásce k Syrinx snad v dalším kole. A o tom, jak vlastně vznikla Panova flétna.

Korekce (gramatická i stylistická) – Pajtaš