Pásmo vyspělého hřiště

Pásmo vyspělého hřiště

Na dětském hřišti
Vlk křičí – kdo Karkulko,
dal ti dospělost?

O rok mladší brácha
brečí, že sestřička na
houpačce rodí.

Tančí červená
Karkulka nočním sadem.
Chytila vlka.

To je ale moje!
Zlobí se Mika na Otu.
On dal jí písek.

Cukr, káva, čaj!
Bábovky a houpačka,
ještě chvíli, vnučko.

Sbal se a jdeme!
Nebreč, nemá to cenu!
Jsem unavená.

Smutnější hřiště
než to bez dětí je jen
to bez rodičů.

Dozní dětský křik
Kdy vůbec v lese hřišť
nebo jen sílí?

Nechci ještě pryč,
chci si ještě chvíli hrát!
Vždyť je mi padesát!

Klíčem k pásmu je poslední senrjú. Hřiště nechceme opustit jen proto, že je nám padesát. Ani když tím myslíme jiné hřiště.