Bez možnosti odkladu

Co je to čas? A jak souvisí s životem?
Je život časem? Čas životním procesem?

Co krok, to vteřina. Slabika.
Život plyne jako psaný text,
vteřinu ku vteřině přičteš,
a rázem svůj život dočteš.
Nejprve počítáš každou vteřinu,
pak už jen minuty, tak pospícháš!
A končíš u roků! Které prodýcháš.
Ze slunce života, kráčíš do stínu.
Zpočátku dítě, nakonec fext.
Co krok, to výhoda protivníka.

Jak rád bys četl znovu tu strofu
tu o Haničce, velké první lásce!
Nebo tu o Evičce, taneční krásce.
A určitě tu o Jirkovi, co chytal!
Snad i tu eŠ, cos pořád odmítal.
Být znovu u porodu svého syna,
u prvních váhavých kroků dcery,
i to, co jsme fakt vidět neměli!
Jen ještě jednou to zřít očima!
To a číst díla svých filozofů.

Každý nádech může být posledním,
bolest v těle pomalu odeznívá
a další nádech je náročnější
tělo ví, že času již moc nezbývá.
Poslední myšlenka nejkrásnější:
V náruči té, jenž ti život dala,
první v životě se na tebe smála!
Ještě chvílí! Prosím, ještě ne.
Slabiky došly. Pojď, už půjdeme.
Končí to záznamem úmrtí, úředním.

Neplač. Není třeba a taky není zbytí.
Smrt a vzpomínky, součásti jsou bytí.

Říjen 2022, Ostrava
První pokus o decimu, tak snad alespoň jedna je čitelná. Jinak tik tak, tik tak…
korektura Macik